CINKY LINKY

Tohle je poslední knížka z projektu ČESKÁ KNIHOVNA do naší knihovny.

Po 27 letech byl projekt nečekaně přerušen (v překladu: zrušen), o čemž se v posledních týdnech ve veřejném prostoru mohl dovědět každý, i ten, kdo je překvapený, že veřejné knihovny v dnešní pokročilé době ještě fungují...

Takže cinky linky, konec šlus. Vztaženo k ceně jedné roční objednávky pro jednu přihlášenou knihovnu max. 7200 Kč (rok 2025), přičemž se průměrně zapojovalo 600 knihoven, stát ušetřil ročně 7200 krát 600, tj. 4,32 milionu Kč. A to se, přátelé, vyplatí :-D

Ministerstvo kultury České republiky k věci uvedlo, že si uvědomuje význam podpory knihoven a projektu České knihovny. V poslední době se ale ukázalo, že systém má slabiny, které je potřeba otevřeně pojmenovat. Stát dlouhodobě nakupuje knihy centrálně, nicméně dosud nebylo systematicky sledováno, jak intenzivně jsou tyto tituly skutečně půjčovány. Tedy kolik mají výpůjček a jestli nezůstávají nevyužité v knihovnách. Nemáme dostatečně přesná data o tom, zda vynaložené státní prostředky vedou k reálnému čtení. 

K tomu je dobré poznamenat, že se možná (v rámci připravované knihovnické trojnovely) stát chystá měřit něco nesouměřitelného, asi jako když mají učební obory stejnou státní maturitu jako gymnazisti...

Národní knihovna v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně a Vědecká knihovna v Olomouci mají ze zákona povinnost shromažďovat a uchovávat celou knižní produkci. Jakože úplně celou. To shromažďování padá na vrub do značné míry nakladateli (dobře mu tak, má podnikat v toastovém chlebě), ale už jen ty knížky katalogizovat, oprašovat a léta letoucí s nimi manipulovat, na tom by se ušetřilo peněz! Kdo proboha čte nějakou Znalost. Její lidské, společenské a epistemické dimenze?! Tak nač nějakou znalost skladovat, vždyť AI dnes za nás všechno vyřeší...

Ale dost je ironie a špetky sarkasmu. Knihovny našeho formátu, tedy malé městské, pochopitelně svým literárním fondem vycházejí vstříc svým čtenářům (na víc obvykle nejsou finance), takže kromě nejnejnejvýznamnějších literárních děl kupují především to, co si čtenářská obec žádá: detektivky, romantické románky, příběhy podle pravdy (grrrr!) a pochopitelně dětské knížky s líbivými obrázky. ČESKÁ KNIHOVNA sedmadvacet let umožňovala registrovaným knihovnám vybrat si rok co rok z nabídky nejsoučasnější české krásné, dětské i naučné literatury právě takové tituly, které by mohly zaujmout menšinového čtenáře a čtenáři většinovému alespoň ukázat, že ne všechno musí být Disney. Dá se tedy celkem dobře předpokládat, že tituly z České knihovny asi mezi nejčtenější ve své většině patřit nebudou... Tak co s nimi - zrušit! Ať se lid kouká na Ulici nebo Výměnu manželek, taky dobrý, neasi :-D