Skrývka z úseku budoucího březského obchvatu je odstraněna a v místě probíhá archelologický průzkum. Sotva rozpoznatelná postavička na snímku je pan Mgr. Ing. Marek Parkman, archeolog Prachatického muzea.
Vedle něj se nachází jeden ze dvou archeologických objevů. Na první
pohled by kdekdo řekl, že jsou to jen dvě obyčejné mělké díry v zemi, co
je do toho... Jenže tyhle dvě prohlubně zbudovali naši prapředci před
2500 lety, tedy v 5. až 6. století před naším letopočtem! Pro lepší
představu: v době, kdy tito předchůdci Keltů pobývali poblíž břehu
Libotyňského potoka, se ve starověkém Řecku teprve začínala formovat
antická kultura a začínal tvořit např. slavný řecký básník Solón, který
mj. napsal: Zákony jsou podobny pavučinám, neboť i ty, padne-li do nich něco lehkého
a slabého, vydrží, jestliže však do nich padne něco většího, protrhne
je to a unikne... (že by to napsal až dneska?!)
Pan
Parkman zvědavé knihovnici sdělil, že místo na první rovince nad
potokem měli předem vytipováno jako místo pravděpodobného výskytu
archeologických stop po dávném osídlení. Skutečně tu nalezli dvě
polozapuštěné zemnice o ploše středně velkého stanu a v nich se
nacházely (a už se nenacházejí!) především střepy, ohořelé kosti a
typicky zbarvená zemina. Jedná se o základy drobných staveb ze starší
doby železné (doba předlaténská), z doby, kdy se na našem území teprve
začínalo formovat etnikum, které známe jako Kelty. O Češích nemůže být
zdaleka ani řeč, ti sem přišli o více než tisíc let později... Právě
odhalené zbytky pradávných staveb svědčí o jednom z nejjižnějších
zaznamenaných osídlení tehdejší doby v Čechách.
Až
budou nálezy patřičně zdokumentovány, podrobeny náležitým analýzám a
získané informace zpracovány, přislíbil pan Parkman, že v případě zájmu
uspořádá v naší knihovně přednášku o tomto zajímavém objevu.