Knihovní zákon (zákon č. 257/2001 Sb., knihovní zákon) říká něco hodně podobného, jen podrobněji, strukturovaněji a bez nutnosti opravovat drobné chybky v textu
V praxi to znamená, že veřejné knihovny jsou místa vstřícná pro každého, kde se něco děje, a to dění se rozhodně nemusí točit jen kolem knih.
A pokud ještě někde veřejná knihovna připomíná spíš sklad než obývák, je něco špatně, a je to špatně už hodně, ale hodně dlouho, konkrétně od roku 1959, kdy tzv. druhý knihovní zákon povýšil knihovny z půjčoven na kulturně-vzdělávací instituce (samozřejmě v tehdejším angažovaném pojetí). Takže tak.

Žádné komentáře:
Okomentovat