V roce 1570 byl prý 25. února v Praze na Staroměstském náměstí vidět poprvé živý slon a lev. Ve stejný den o mnoho, mnoho let později byl na témže náměstí vidět Kléma v Clementisově beranici, která nečekaně/čekaně svého původního majitele přežila, neboť ten zmizel, či spíš byl zmizen ze světa i z komunistických fotografií. Jo, z těch ikonických ze Staroměstského náměstí... Každá pořádná revoluce zkrátka požírá své děti, jinak to ani nejde.
Jenže kromě Clementise a Slánského a Záviše Kalandry (ten byl moc komunistický i na komunisty a moc vzdělaný, a to v některých společnostech je hodně špatně) v časech zářných zítřků, na které dodnes mnozí nostalgicky vzpomínají, popravili soudruzi z politických důvodů tolik lidí, že jejich medailonky zaplnily čtyři tlusté svazky na snímku.
Za co to knihovnice utrácí obecní peníze?! může se někdo ptát. Ha, neutrácí! Knihy dostala knihovna zdarma od Moravské zemské knihovny - a i kdyby je nikdy nikdo nečetl, už jen rozsah textu hovoří za vše.
A pak je tu ještě jeden útlý červený sborníček z let sedmdesátých se jmény místními, v čase a prostoru nepříliš vzdálenými - tématem jsou zesnulí (nikoli popravení) zasloužilí soudruzi z prachatického okresu. Příspěvek do našeho regionálního fondu nese velmi výmluvný název: ... a žijí dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat