Když se sejdou dvě knihovnice, tři z nich potvrdí, že se lidé velmi často diví: Cože?! Knihovnice nepůjčují jenom knihy?! Pro knihovníky platí totéž... Milínské knihovnice jsou zaměstnankyněmi tamního Centra volnočasových aktivit, takže mají v popisu práce trochu širší rozsah činností, ale v podstatě ty bubliny jsou u nás jako přes kopírák. Zdejší knihovnice nemá na starosti tvorbu městského zpravodaje ani městské rozhlasové vysílání a také se jí zatím ještě nikdo nezeptal, jestli by mohl v knihovně uspořádat rodinnou/dětskou oslavu. (Spojler: Mohl, proč ne :-D) Opraváři, popelnice, zranění, nářadí, půjčování čertovských masek, vlastních knih a zodpovídání prapodivných dotazů, to je v březské knihovně denní chléb a stará vesta.
Nejpozoruhodnější z nedávné doby bylo přání jednoho občana na vozíčku navštívit smuteční síň (!!!), která - jak se doslechl - se prý v zámku nachází... Z toho plyne, že březskou knihovnu může navštívit opravdu úplně každý, informovaný i dezinformovaný, čtenář i nečtenář, ba dokonce i muž, a to i na vozíčku, protože naše knihovna je nejen nízkoprahová, ale i bezbariérová a lze použít výtah.
Žádné komentáře:
Okomentovat