Naší knihovně je letos 101 let. Nejdůležitější aktuální zprávou nejen pro čtenáře je bezesporu její blížící se stěhování. (Pro ty, kteří potřebují znát nějaký termín: Knihovna na zámku nebude fungovat dřív než po Velikonocích. Spíš později, milí zvědavci, spíš později...)
Máme tedy poměrně dost času se na tuto velkou změnu připravit. Ale pozor, nejedná se jen o nové regály, o nichž mluví pan starosta zde, dokonce ani o více než 13 000 knih, které bude třeba zabalit, přenést a zase vybalit. Jedná se především o pojetí knihovny -- o to, co veřejná knihovna znamená dnes v 21. století, totiž jaký je její smysl. Vyrovnat se s touto změnou bude mnohem větší fuška než odtahat zmíněné tuny knih do zámku a vyrovnat je v policích, ať už nových, nebo starých či ještě starších...
Veřejné knihovny, které vznikly na základě prvního knihovního zákona z roku 1919, měly umožnit zájemcům přístup ke knihám, a to všem bez rozdílu vzdělání či národnosti. O čtyřicet let později druhý knihovní zákon (1959) povyšuje veřejnou knihovnu na kulturně-vzdělávací/výchovnou instituci, tedy dřívější veřejně přístupný sklad knih má a musí vyvíjet vlastní činnost v oblasti kultury a vzdělávání. Třetí knihovní zákon z roku 2001 tuto funkci veřejných knihoven potvrzuje a knihovny otevírá především nečtenářům. Ano, těm, kteří nestojí ani o detektivky či romantické románky nebo o povinnou školní četbu Babičky Boženy Němcové. Veřejné knihovny 21. století jsou tu i pro ty, kteří číst nechtějí, protože je to třeba nebaví.
Žádné komentáře:
Okomentovat