... na červené dece leží poslední březnová sedmička nových knížek pro naše čtenáře.
VELIKONOCE!
Razítko s novou adresou, větší katalogizační razítko, odpisové razítko, které roky chybělo, a konečně jedno nostalgické kulaté retro razítko, které při knihovních revizí jako když najdeme...
Kuchařky vyřazené z naší knihovny v počtu nemalém jsou pořád ještě k rozebrání na chodbě před knihovnou. A budou tu až do Zeleného čtvrtka včetně. Pokud někdo ještě váháte, po Velikonocích už nebudou :-)
Bunda, svetr, polštářek, ručníček a maličko kosmetiky - to zbylo po letošní Noci s Andersenem. Věci jsou k vyzvednutí v knihovně v běžné otevírací době - ale neváhejte, déle než do prázdnin to tu knihovnice skladovat nebude :-)
První noc s Andersenem na zámku! A hned docela bubácká, i když se zdejší strašidlo nezapojilo. Nejprve jsme se věnovali Hansi Christianu Andersenovi, zahráli jsme si hru, přečetli pohádku a pak už byli knihovníčci nachystaní se svou stezkou odvahy, s tmou, svítícími náramky a úkoly. A pochopitelně s pořádným řevem - ten jistě slyšelo celé Březí. Nakonec jsme všechno zvládli a Jenda D. dokonce požadoval přídavek.
Můžete se těšit napřesrok: Noc s Andersenem ponecháme pohádkovým příběhům a strašidla pošleme už v listopadu tam, kam patří: za Johanem Gregorou, řečeným Červený správce.
S přicházejícím jarem čtvrtečních účastníků ubývá. VÝTVARNÁ ČTVRTKA i ŠIKOVNÉ RUCE budou pokračovat ještě v dubnu, ale s jistým omezením: Odpoledne pro děti se bude v dubnu konat, pokud aspoň jeden účastník přijde do 16 hodin - a večer pro dospělé bude pouze po domluvě.
Dubnem obě aktivity končí - sejdeme se zase s přicházejícím podzimem a tmou v říjnu.
Jaro je tu a s ním i první jarní knihy: dvě od oblíbené Ruty Sepetys, jedna starší od obzvlášť oblíbené Hany Whitton a dvě současné české/slovenské prózy.
Každý se počítá je knížka k zamyšlení nejen pro děti, kterou by bylo fajn využít během prvouky, vlastivědy nebo v některé z výchov na druhém stupni.
A ta filozofie?! Knihovnice má ráda komiks na vážné téma, takže se těší - jdete do toho taky?
Zhruba před týdnem do knihovny napsal dr. Fišer z Moravského zemského muzea, že v rámci své publikace pátrá po jistém Maxmiliánu Dvořákovi, naposled úředníku ve Vlachově Březí. Paní Kropáčková se ochotně ujala průzkumu a po krátké e-mailové korespondenci se pan doktor s chotí vydali do vlachovobřezského zámku, aby viděli, kde onen Maxmilián v roce 1900 bydlel a jako příručí polního hospodářství na herbersteinském panství pracoval. Zjevně jim nebylo z Moravy od Hostýna zatěžko vážit cestu...
Jak je to s pověstí o vlachovobřezském kozlu, se zámeckým strašidlem Červeným správcem a zázračným svatodušským obrázkem jsme spolu se šesťáky dali dohromady. Snad si aspoň někteří zapamatují, co znamená tradice v lidském životě. Protože TADY MÁME KOŘENY.
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V KNIHOVNĚ? Dobrý. Zase to za čas zkusíme - třeba to bude lepší :-) Nejlepší byli ovšem knihovníčci: chovali se téměř vzorně a byli velice nápomocní.
Čtvrteční večerní RUČNÍ PRÁCE nabírají na obrátkách. Paličkovaný šál paní Ulejové je skutečná výzva pro ty nejtrpělivější.
Ne že bychom se snad sešli v komoře - tentokrát jsme se so o VÝTVARNÉ ČTVRTCE v komorním počtu pokusili o portrét. Velmi úspěšně, jak je vidět :-)