DÍLNA ČTENÍ (2)

Už podruhé si přišly děti z 2. B třídy počíst do knihovny. Knihovnice tentokrát bohužel propásla příležitost vyfotografovat malé čtenáře zaujaté příběhy, které s sebou přinesli nebo v policích dětského oddělení vybrali, takže máme jen závěrečný snímek ze schodiště.

Zato zazněl dotaz dne: Na co jsou v knihovně ty hračky? Na hraní, milí malí i velcí přátelé, přece na hraní. Knihovna je taky mimo jiné místem na hraní :-)

KNÍŽKY DO LISTOPADOVÝCH PLÍSKANIC UŽ V ZÁŘÍ

Dnes třídílná romantika, chybějící epizoda z detektivní řady Victorie Jenkins a malá regionální encyklopedie obcí strakonického okresu, který začíná hned za našimi humny - to je dnešní nabídka pro dospělé. Mírně pokročilé dětské čtenáře může zaujmout napínavý příběh osvědčené Daniely Krolupperové, n němž nechybějí ani obrázky, děti, ani napětí, ani zvířátko a navíc písmena nejsou žádné dospělácké blechy.

Cha cha chá, zasmál se Mordechaj je povedené vyprávění o židovské historii z dílny výborných Smolíkových. Ostatně, kdo by dnes neznal v dětské literatuře Kláru Smolíkovou, jako kdyby nežil... Knížka se v naší knihovně objevuje nejen v souvislosti s výstavou ve čkyňské synagoze, ale i proto, že vlachovobřezský židovský hřbitov není zastrčené místo v křoví, kam darebáci odhazují plechovky od kdovíčeho, ale především a hlavně je to historická připomínka lidí, kteří tu kdysi žili mezi námi, a stačil jeden zfanatizovaný národ jednoho šíleného vůdce, aby se proměnili v dým. Doslova.

ČLOVĚK NENÍ OSTROV

Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Díky tomu, že tvoříme lidská souostroví, díky naší kolektivní paměti nebo všeobecnému kulturnímu povědomí tak nějak všichni tušíme, jak to bylo s Robinsonem. Že to byl chlapík, který víceméně vlastní vinou ztroskotal na liduprázdném ostrově a díky své nezdolnosti přežil, vybudoval si domov, zachránil Pátka ze spárů lidožroutů a nakonec happy end.

Bylo to tak opravdu v příběhu Daniela Defoe z roku 1719 s názvem The Life and Strange Surprising Adventures of Robinson Crusoe of York? Už z titulu je jasné, že to nebude úplně jednoduché čtení. Ostatně kompletní Robinson (s úžasnými ilustracemi Adolfa Borna) vyšel v češtině poprvé až v roce 1975... Do té doby jsme my dříve narození a naši předkové četli pouze zkrácený text v té či oné úpravě. Národní knihovna v Praze disponuje nejstarší českou adaptací Robinson a jeho divodružné příhody, kterou mládeži stručně vydal František Doucha v roce 1875. Spisek čítá celých 14 stran, slovy čtrnáct, což zjevně tehdejším dětem stačilo, aby si divodružství na ostrově užily, a patrně by to stačilo i dětem v době digitální, aby si představily Robinsonovu samotu a ocenily odvahu. Mezitím pochopitelně vyšlo množství různě dlouhých a rozličně kvalitních úprav původního příběhu, knihovnice v dětství četla v češtině německou verzi Gräbnerovu (vydání z roku 1892), která je v původním vydání mimochodem ještě starší než verze Douchova.

Díky povinné četbě dosud nejrozšířenější adaptací je adaptace Plevova. Ano, toho Josefa Věromíra Plevy, autora Malého Bobše (kterého milovníkům starých školních pořádků knihovna ráda vyhledá ve skladu, pokud dotyční slíbí, že tu tlustou bichli přečtou nahlas...). Pleva svého Robinsona vydal v roce 1956, takže pokud dnešní děti čtou právě tuhle adaptaci, je to prakticky stejné, jako když knihovnice kdysi louskala Robinsona z knihovničky svého pradědečka. My Plevova Robinsona v knihovně nemáme a mít nebudeme, jedině že by se objevil jako dar. Novější a jazykově mnohem přijatelnější verzí je převyprávění Františka Novotného, k adaptacím 21. století patří Robinson Marie Formáčkové.

Za pozornost rozhodně stojí výtvarně vyvedené leporelo Vojtěcha Kubašty, které v roce 2022 vydalo nakladatelství Albatros a které svou stručností a vystižením podstaty příběhu odkazuje k Douchově adaptaci z 19. století, jazyk je však zcela současný.

P. S. Pokud se mezi velectěnými čtenáři či nečtenáři najde někdo, kdo se prokousal všemi peripetiemi kompletního Robinsona z roku 1975, knihovnice se s ním ráda seznámí. Nikoho takového ještě neviděla, leda by se podívala do zrcadla :-)

DĚTI Z DUBU VKNIHOVNĚ

Dnes zůstali v Dubu bez elektrického proudu, a tak se děti ze školy a z prvního stupně vypravily do Březí nejprve k hasičům a pak do zámku a do knihovny za strašidlem Červeným správcem. A jak to dopadlo? Všichni jsme pečlivě prozkoumali celý zámek, ale opravdické strašidlo nikde. Asi se leklo té přesily... Děti si proto vyrobily svá vlastní strašidýlka a moc se jim povedla.